úterý 1. července 2014

The Madhouse

No jako v neděli jsem si připadala jak v nějakým filmu, fakt že jo!

Strávily jsme s Markét docela pěkný víkend - sobota v kině na Fault in our stars a neděle ve Windsoru, kde jsme si koupily supr stylový čepky, který jsme chtěly už hrozně dlouho a konečně jsme objevily jen tak obyč černý bez nápisu nebo ták, takže se nám hodí ke všemu. Navíc nám děsně slušej :-D


Každopádně v neděli večer jsem se vrátila docela utahaná domu a těšila se, jak si dám klidný večer se seriály. Jenomže asi kolem 8 se vrátila rodina z pole, kde byli na koních, a Zannah byla totálně opilá. Ze začátku jsem si řikala, že to bude asi docela sranda, protože byla uplně rudá, malinký očička a řikala mi pořád "Adele I love you!!", což bylo docela komický. Jenomže potom se v ní něco zlomilo a začala být úplně hysterická! Chtěla jet zpátky na pole na koně, protože přes den prý všichni jezdili, kromě ní, což bylo prý děsně nespravedlivý a začala být hrozně nepříjemná na Jima, proč jí jako zakázal jezdit. On na to samozřejmě, že neni ve stavu, ve kterým by mohla jezdit na koni a že by si akorát ublížila. Jenomže to ona už byla fakt docela nepříčetná. Načež se teda Jim sebral a řekl, že u toho nemusí být a že jede k bráchovi. To Zannah ještě víc naštvalo a začala vyhazovat všechny jeho věci z okna?! Doslova fakt všechny věci! Takže jsem vzala telefon a volala Jimovi, že by se mohl asi vrátit, protože má venku vyhozený věci.

Když se vrátil, tak na něj Zannah začala křičet, jak ho stejnak nikdo nemá rád a že ho nikdo nechce, jeho vlastní děti ho nechtějí, exmanželka, a ani ona a její děti ho prý nepotřebujou. No Jim tam stál u auta s otevřenou pusou, nevěděl co dělat. Já taky ne...Celá tahle scéna probudila holky, který samozřejmě začaly brečet, takže já jsem se je snažila nějak utěšit, jenomže Zannah to dělala jenom horší a horší, protože jim řikala věci jako "come to say goodbye to uncle Jim" a tak! Lea hystericky brečela na mým rameni, že nechce, aby Jim odešel, protože ho má radši než svýho vlastního tátu a tak dále. Takže já stála mezi Jimem a Zannah u Jimovo věcí se 2 brečícíma holkama na rameni. Totální konec!!!! 

Děti jsem nakonec nějak dostala do postele, ale dalo to docela zabrat, protože Zannah pořád řikala věci jak jim bude bez Jima líp a tak, což mě pěkně štvalo, protože myslim, že by si nemohla přát lepšího partnera a případnýho tátu pro její děti. Jimovi jsem pomohla s jeho věcma do auta, ale bylo to fakt potupný, protože samozřejmě sousedi všechno slyšeli/viděli a on si to fakt nezasloužil.

Po tom, co děti usnuly, jsem šla za Zannah ven a řikám, že by měla jít taky do postele, aby se z toho vyspala. Ale ona, že né, jestli bych tam s ní nemoha chvilku zůstat. Tak jsem si k ní sedla, ona mi nalila Jack Daniels s colou (ehm, no...neodmítla jsem, protože jsem byla vyčerpaná) a začala mi všechno vyprávět. Řikala, jak je samostatná a nezávislá a že nepotřebuje prostě člověka, co jí bude vařit večeře, řikat jí, co dělat a co ne, nebo se prostě o ní bát. Jenomže tohle přece ke vztahu patří ne?! Nejvíc mi vadilo, že když jsme tam seděly, tak volala svýmu tátovi a potom ještě Jimový šéfce a oboum brečela do telefonu, že ji prý Jim opustil??!! Co to je za kecy? On opustil jí??? Však ona mu vyházela všechny věci!!...

Další telefonát byl pak Jimovi, kterýmu taky brečela do telefonu, že neví, proč jí opustil a že by se měl nad sebou zamyslet a vrátit se zpátky. Po 15 minutách na telefonu jsem nějak pochopila, že se teda vrací. No čekaly jsme tam se Zannah asi do 2, ona pila colu a já colu a Jack Daniels a povídaly jsme si o všem možným. Řekla mi tak nějak uplně všechno, já jí na to řekla svůj názor a myslim, že to bylo docela užitečný. Pak se vrátil Jim, takže jsem řekla, že si jdu lehnout a oni oba "nééé, zůstan tu prosím ještě s náma!" Takže jsem tam s nima byla ještě asi do 3 - 3:30, aby to nemuseli řešit a mohli si povídat o něčem jiným. No jako nejhorší večer, fákt!!!

Druhý den ráno mě Zannah opět naštvala, protože jsem jí den předtím řekla, že vstanu s Leou, aby se ona mohla vyspat. Jenomže Zannah řikala, že né, že s ní chce vstát sama a omluvit se jí a tak. Tak řikám, že ok. Jenomže ráno v 7:30 mi přijde smska od Lei, že odešla do školy, tak abych to věděla, že s ní prý nikdo nevstal. To mě fakt naštvalo a napsala jsem Zannah smsku, že si myslim, že po tý noci si Lea nezasloužila být tohle ráno sama a že mě to dost naštvalo a že by se nad sebou měla zamyslet. Po nějaký hodině Zannah přišla do mýho pokoje a řikala, že mi děkuje za večer a omlouvá se za ráno. Na což jsem jí řekla, že já jsem ten poslední člověk tady, kterýmu by se ona měla omlouvat!

Celý den byli spolu Zannah a Jim doma a nějak to řešili. Já jsem odešla s kamarádkou na kafe, protože jsem na to prostě neměla. Když jsem se vrátila, tak mi Jim řekl, že tu teda zůstává nakonec. Začal si vyndavat věci zpátky z kufru a byl konec. Nějak ho nedokážu pochopit! Takhle ho ztrapnila, on před sousedama nandaval svůj "život" do auta a druhý den zase potupně nesl zpátky do jejího domu. A ona se mu ani neomluvila???? Jim mi napsal, že mu neřekla ani "sorry"?!! Že by prý nikdy nepřiznala, že to přehnala?! No nevim, já bych s ní teda nebyla...chápu, že jí asi miluje, když je ochotnej tohle všechno přehlížet, ale nepříjde mi to normální!

Takže taková je teď u nás situace, drobet nepříjemná, já jsem radši v pokoji a nějak na to nemám. Docela mi otrávili poslední dny, přestože se mě tohle nějak moc netýká, ale stejnak. Nedělní noc byla šílená, ale naštěstí jsem měla na drátě Markét, která mi radila co dělat a co ně, jinak bych zcvokla asi úplně, protože tu nebyl nikdo normální, komu bych popisovala svoje emoce! Děti brečely a dospělí se chovali hůř než děti! :-D Já byla jenom "WTF?!"

pátek 20. června 2014

Where have I been, what have I done...

Ty jo, včera jsem si nějak vzpomněla na tenhle blog, přečetla jsem si ho celý (no, nebylo to tak dlouhý:-D) a úplně mi to připomnělo spoustu věcí a nějak mě zamrzelo, že už nic nepíšu, protože nebudu mít žádnou vzpomínku ("hmatatelnou") na tenhle nejlepší rok. Proč jsem skončila po párty v Londýně? Jsem líná!!!! Takže si to hezky shrnu, co jsem od ledna dělala?

Aupair:

Tak nějak jsem si na anglickou rodinu zvykla a příjde mi, že jí mám i ráda. Nejvíc času trávím s Amélií a poslední dobou se chodí často i jen pomazlit a je to takový milý. Obecně jsem s dětma začala trávit víc času, protože Zannah dostala novou práci a cestuje víc než kdy jindy. Alespoň jednou týdně s nima jezdím na kole na pole, kde sbíráme koňský hovna (mňam no, ale už jsem si zvykla, že jsem vesnická holka :-D) a hrajeme si s koňma (no ja se jich snad i přestanu bát). Občas jim potom cestou domu koupím zmrzlinu, když jsou hodný. Třeba dneska jsme byly zrovna na poli a je tam taková velká brána, která se musí otevřít. Vždycky jí otevíráme já nebo Léa, protože Amélie fňuká, že to neumí. Dneska jsem ji ale řekla, že bysme mohly cestou domu na zmrzku, ale že jedu jenom pod podmínkou, že otevře dneska bránu Amélie, protože už není žádný mimino a zvládne to uplně stejně jako my dvě. A světe div se...ZVLÁDLA TO!!..a ani to nebolelo.


S Jimem mám teď taky uplně jiný vztah. Tim, jak Zannah neni dost často doma, tak spolu občas dáme večer pivo a jsem překvapená, že si docela máme i co říct. Asi je to hlavně proto, že mi pořád řiká, jak jsem chytrá a lovely a ták :-D...což mě občas (pokud to nepřehání!!!!) potěší. Takže si i dokonce připadám poprvé v životě chytrá, když s někým mluvim, můžu mluvit na úrovni, řikat svoje názory a někdo je fakt bere a ještě si myslí, že jsou správné a vyspělé! Navíc si díky tomu nepřipadám v tý rodině tak cizí a není mi už hloupý jít dolu po mojí "pracovní době". Na druhou stranu se mnou před týdnem přestal uplně mluvit, takže tohle všechno je spíš asi minulost...dlouho naše kamarádství netrvalo, ale tak never mind! :-D

Co je ze všeho nejlepší, moje anglická rodina si pořídila psisko. Jmenuje se Alfie a je totálně boží. Teda on je hrozně hloupý, v porovnání s Viktorkou třebas je fakt uplně mimo. On prostě běží po zahradě, nabourá do plotu a je mu to totálně jedno. Ale zase musím říct, že díky tomu je šíleně roztomilý. Navíc se hrozně hrozně hrozně rád mazlí! Ze začátku jsem kvůli němu byla naštvaná na rodinu, protože ho prostě měli pořád v kleci, nepouštěli ho vůbec nikam a já navíc musela tak 3x denně tu klec uklízet. Bylo to šílený! Ale teďkon, když už je trošku větší a naučil se, jak se má chovat, ho už v kleci nechávají jenom přes noc, což mu vůbec nevadí, protože jí bere jako svůj pelíšek. Já jsem za něj hrozně šťastná, protože spolu trávíme celý dny, opalujeme se na zahradě, chodím s ním na procházky a ňucháme se. Tohle mi hrozně chybělo.


Jinak se ani v Burnhamu moc nenudím, každý týden chodím na kafe s aupairkama. Dokonce jsem měsíc chodila s jednou z nich i na kurzy angličtiny. Dojížděly jsme autem do Beaconsfield, což je město asi 20 minut od Burnhamu. Kurzy byly v pohodě, ale upřímně mě asi nic moc novýho nenaučily. Každopádně bylo dobrý povídat si s někým, kdo konečně opravoval mojí angličtinu a koho jsem se mohla zeptat, když jsem si nebyla s něčím jistá.

Czech/ friends/ family:

Stejně jako před lednem (a mým posledním příspěvkem), tak i po lednu nás tady v Anglii navštívili naši kamarádi z Čech. Hned v únoru tady byla opět Mejdlenka s přítelíčkem, se kterou jsme se setkaly v Camdenu, popily a popovídaly. Na začátku března jsme se v Londýně potkaly s mojí sestřenicí Luckou, kterou Markét viděla poprvé v životě. Zašly jsme na kafe do takový hezký anglický kavárny a bylo to moc fajn. V březnu potom ještě přijela Janka s Hozikem. S těma jsme nejdřív dali sraz v Kingstonu, kam jsme jeden čas chodily s Markét na párty, dali pár drinků a oni pak jeli na hotel a my s Markét pokračovaly v párty. V neděli jsme se pak srazili v Camdenu, kde jsme zašli na oběd do Nandos, abysme jim ukázaly, o co přichází. Jelikož Janka s Hozikem jeli v pondělí do Windsoru, který je ode mě kousek, viděla jsem se s nima ještě sama tam. Zašli jsme na prohlídku hradu a pak na oběd a kafe. 


Všechny návštěvy nás hrozně potěšily a jsme rády, že na nás kamarádi takhle myslí a chtějí za náma jezdit :)).

V dubnu jsme si naopak udělaly velikonoční výlet my s Markét a zavítaly jsme na pár dní zpátky domu. Musím říct, že to bylo hrozně náročný, protože jsme měly jenom 3-4 dny a měly jsme toho strašně moc v plánu. První večer jsme měli párty u Janky a Hozika v Praze v jejich novým společným bytě. Klasicky jsme hodně popili a večer si užili. Honzik nám s Markét navíc slíbil kachnu, když byl tady v Londýně, takže na nás čekala vynikající večeře...fakt se mu povedla! Love these guys!!!


Druhý den ráno jsem měla kadeřnici, kde jsem byla totálně vyčerpaná, ale nějak jsem se tomu nechtěla poddat, protože jsem věděla, že mám před sebou perný den. Kolem oběda jsem totiž měla sraz s Ondrou na Floře na našem oblíbeným Bubble tea! Ona mi dal nejlepší dárek na světě a sice CD mix, na kterým jsou jeho oblíbený písničky, moje oblibený písničky a naše společný písničky. Strašně mě to potěšilo, protože to bylo uplně jak z Perks of Being Wallflower, což je můj oblíbený film, který mám navíc spojený s nim. Po bubble tea jsme šli na výstavu Tima Burtona, která byla úžasná, ale já jí bohužel pořád rušila mým kašlem. Bylo mi hrozně zle, ale opět jsem se tomu nechtěla poddávat, protože na nemoc nebo únavu nebyl prostě čas. Z výstavy jsme pak společně jeli do Dejvic, kde už na nás čekala Eliška a později se připojila i Evička. S holkama jsem zůstala ještě i po tom, co Ondra odjel domu, a dokonce jsem se i zmohla na jedno pivo v hospodě na Kulaťáku, kam pro mě pak přijel večer taťka (naštěstí, cestu domu vlakem bych prostě nedala!). Přesto, že jsem byla hrozně vyčerpaná a nemocná, tak ten den byl hrozně povedený a nejvíc jsem si ho užila.

Třetí den mě nemoc zmohla už uplně, takže jsem pro jistotu zajela k doktorce, která mi sdělila, že mám rozsáhlou angínu a dala mi antibiotika na 14 dní. Díky no, to se hodilo...I tak jsem ale stihla strávit celý den s babičkou a dědou a večer se pak ještě setkat s holkama z volejbalu. Musim ale říct, že tyhle 3 dny v ČR mě vyčerpaly natolik, že jsem se těšila zpátky do Anglie, až si zase odpočinu v mé pozici aupair lol.


Do Anglie jsem se nevracela sama, ale jeli se mnou rodiče a Ela, se kterýma jsme měli naplánovaný 3 dny v Londýně. Náš výlet začal děsivě! Letěli jsme dost pozdě v noci a navíc jsme ještě měli zpoždění, takže jsme do Londýna dorazili až kolem půlnoci. Z taxíku jsem pak měla zavolat do hotelu, abych potvrdila příjezd. Jenomže po tom, co jsem zavolala, mi bylo řečeno, že naše rezervace neexistuje a že vlastně neexistuje ani ten hotel, přestože jsme zaplatili už třetinu ceny. Navíc se mi do telefonu smáli nějací arabové, kteří neuměli pořádně anglicky a já s nima volala fakt asi hodinu a půl. To všechno jsem absolvovala s mojí angínou!!! Umírala jsem!! Po nějakých dvou hodinách nás taxikář hodil do jinýho hotelu, kde jsme si zaplatili celý pobyt a řekli jsme si, že to druhý hotel vyřídíme později, že si tím nebudeme kazit dovolenou. S rodinou jsem prošla všechny známý místa v Londýně a přesto, že jsem se toho docela bála, protože jsem s rodinou nikde nebyla dost dlouho, tak jsem si řikala, jestli se nepozabíjíme :-D, tak to bylo fakt vydařený a bylo fajn s nima strávit nějaký čas. Bůhví, jestli se nám to ještě někdy takhle pohromadě zadaří. 


Party/ british friends:

Po slavný první londýnský párty u Nathana jsem se s Nathanem přestala uplně bavit. Teda, přesněji řečeno on se přestal bavit se mnou! :-D Doslova ze dne na den přerušil veškerý kontakt, bylo to fakt hrozně milý a ještě jednou bych mu za to chtěla poděkovat a ještě jednou mu říct FUCK YOU. Nevim proč, ale náš vztah s Nathanem mě nějak poznamenal a s Markét jsme se k němu pořád a pořád vracely. Skoro při každý konverzaci přišla řeč na něho. :-D  Přitom jsme ho nejvíc nesnášely, ale prostě pořád jsme ho nějak hlásily, smály se mu a v každým příběhu padlo "noo třeba Nejtý...". Fakt konec! Naštěstí to ale přešlo, už je over úplně. 

Od tý doby, co jsme okusily Londýn, jsme tam začaly jezdit skoro každý víkend. Ze začátku jsme jezdily do Cambdenu, kde jsme taky potkaly mýho dalšího kamaráda - Chrise. S Chrisem jsem si chvilku psala a bylo to docela fajn, protože mi přišel i dokonce i chytrej, což byla příjemná změna, ale je to taky dávno over (haha). Každopádně nám Chris ukázal další místo na paření - Kingston. 

Kingston je takový okraj Londýna a jednu dobu jsme tam jezdily docela často. Je tam taky Wetherspoon, i když né tak dobrý jako v Gtownu (Guildfordu :-D), a naproti němu pak několika patrový klub. Zažily jsme tam několik vynikajících párty, který vždycky končily house párty. První večer jsem tam musela být s Chrisem, když nás tam zavedl, a Markét za to bylo hrozně šťastná. Vždycky odešla s tím, že jde pro vodu a vrátila se po půl hodině s tím, že musí jít vlastně pro tu vodu. My s Chrisem vždycky "vždyť jsi teď pro vodu odešla, kde jsi byla?" a Marký "Nooo, já jsem na baru ale potkala někoho a ten mě vysmál, že chci vodu a koupil mi prostě radši panáka!" :-D lol a takhle se to opakovalo asi 5x. Btw, jeden z jejich "panáků" byl Conor, kterýho hlásíme do teď a vždycky, když se bavíme s někym, kdo není prostě ani "ólrajt" natož "princ krasoň", tak mu řikáme Conor 1, Conor 2, Conor 3! Potom, co Chris odjel, jsme se pak seznámily s partou kluků, mezi nimiž byl i Lloyd a Charlie a ke kterým jsme jely na house party. Jeli jsme teda do baráku k jejich kamarádovi, ale pro nás to prostě stejně vždycky bude "u Lloyda", což btw hlásíme pokaždý, když projíždíme nějakou čtvrtí podobnou jejich, což je v Londýně každá!!! Vždycky "heej tady to vypadá jako u Lloyda vid?" K tomuhle večeru bych řekla asi ještě jeden interní vtípek "Co to máš s okem???...Neptej se, vstávej a jdeme!!!" lol. 

Další večer v Kingstonu jsme třeba potkaly partu 5 kluků a Markét z nich 5 líbala prostě :-D. Nebo jsme jely na párty na koleje Kingstonský university s "Pusou" (protože měl největší pusu a pořád s ní musel něco dělat :-D) a jeho kamarádem "kamarád pusy", který byl z Bristolu (jako Skins!) a vyprávěl nám, že to tam opravdu chodí tak jako v tom seriálu. 


Na Kingstonu nám ale vadilo, že je to dost daleko od centra a vždycky nám pak strašně dlouho trvalo, než jsme se dostaly někam do "civilizace" nebo prostě někam, kde to známe. Rozhodly jsme se teda, že zkusíme nějakou jinou část Londýna. A protože Harry zrovna postnul na instagram fotku z párty v Shoreditch, naše další pařící čtvrť byla jasná. Shoreditch je docela drahý místo, ale je tam strašně velký množství princů, takových těch typicky stylových Britů, takže to tam milujeme. Vždycky si dáme s Markétkou sraz v metru, jedeme společně do Shoreditch, kde v tescu koupíme nějaký alkohol, sedneme na zídku, povídáme si a pijeme. Po nějaký době pak jdeme do klubu jménem Cargo, který, jak nám bylo řečeno, je největší a nejlepší v tý čtvrti. Drinky tam stojí zhruba 10-20 liber/ks, ale naštěstí nás vždycky někdo pozve, takže si pití nikdy nekupujeme.

Hrozně mě mrzí, že nemáme z Londýna žádný fotky, protože jsme tam zažily zatím asi nejlepší párty, co jsme tady v Anglii. Za zmínku stojí housepárty u Arona a Otty, kteří bydlí v Arsenalu, tak jsme alespoň machrovaly, že osobně známe Rosickýho. "Hi, can I come in?" "....well I'm going to brush my teeth" (lol).

Podle mě nejlepší housepárty byla s Billem Gatestem a jeho kamarádem Jasonem (?), který tam vlastně nebyl a byl tam jiný kamarád, ale za boha nedám jméno (:-D). Každopádně párty probíhala na hotelu, kde byla fakt legrace. Zejména, když Markét zmínila, že mají stejný matches trička :-D."hey guys why do you have same shirts?" "aaaaaw we don't!!!! I told you....". Navíc byl hotel v uplnym centru Londýna - v King's Cross.

Další párty byla s pusou 2, Joshem, Kárlem a Charliem, což se taky docela vydařilo, ale to už snad ani nemůžu podrobněji popisovat :-D Možná jenom "máš klíče?" "Charlie jaký klíče???" "normálně jakýkoliv klíče.." "na co?" "ehmm...." "lol Charlie, lol, tady je máš..." nebo "Charlie you're alright?"...."ehm...YOP"..nic jinýho už asi citovat nemůžu, to je moc i na můj blog, který je bez cenzury :-D. Prostě párty v Londýně jsou super.


Nicméně i v Gtownu jsme od ledna zažily pár dobrých akcí. I když už tam nechodíme tolik a je to postě takový jiný, jak už jsme okusily Londýn. Jednou jsme v Casinu potkaly prince Charlika, který byl docela sympaťák. Taky mě překvapuje, že jsem tady nezmínila vůbec Tommyho, Jamieho a Jamieho sestru? To jsme je vážně potkaly až takhle pozdě jo? :-D .No Jamie a Tommy jsou hrozně chytří kluci, kteří s náma chtěli mít sex v autě, ale moc jim to nevyšlo. Navíc za každým slovem řikají "yeah babe", což je taky hrozně fajn a utvrzuje to jejich intelekt. Marký koukni, my máme dokonce fotku s Jamiem a Tommym!!!!


Několikrát jsme ještě potkaly Andyho a Macklemora, i když jsme je už hrozně hrozně moc potkat nechtěly! Nejhorší na světě je Andy! "Markét Andy je tady.." "kde??".."TADY!!!"..Naopak v Casinu jsem jednou potkala hroznýho prince, který vypadal jako Cook a byl hrozně štastnej za každou písničku a za to, že měl v každý ruce drink. Nicméně než jsem se odhodlala, tak ho líbala nějaká princeznička. Občas to stále zabolí.

Asi za poslední dobu nejlepší akce v Gtownu byla house párty u Williama. Hrozně mě bolí to říct, protože to znamená, že Gtown stojí fakt za prd, když nejlepší párty je u Williama?? WILLIAMA?? :-D. Každopádně to jsme jednou byly pozvaný na kolaudační párty, protože se Will přestěhoval z Witley do Gtownu. Řikaly jsme si, že tam asi nepujdeme, ale nakonec to ve Wetherspoons nebylo moc dobrý, tak jsme zašly tam. Bylo tam hrozně moc lidí a musim říct, že se mi tam fakt líbilo. Byla to taková ta opravdová houseparty, všichni v ruce plastový kelímky, bavily jsme se s Markem celý večer, protože opět házel vtípky (a my taky!!!), William byl hrozně milej a takovej ochotnej. On je teda hodnej a ochotnej pořád, což je asi taky jeho slabá stránka :-D. Když jsme třeba vstávaly, chtěly odejít a nešly nám otevřít dveře, tak jsme za ním zašly a on fakt vstal a pomohl nám. Všichni ostatní by na nás s kocovinou kašlali (včetně nás). Bylo hezký poznat nový lidi v trochu jiný situaci, než jen v baru a už jsme pozvaný na další jeho párty, která má být na začátku července, tak nejspíš půjdeme.


Trips and British life:

Abych byla upřímná, moc výletů s Marký neděláme. Ono tu ani není moc často počasí na výlety. Nicméně teď v poslední době začalo být krásně a tak jsme se i odhodlaly a pár výletů udělaly. Navštívily jsme Brighton, kde to bylo naprosto úžasný. Projely se na horský dráze, navštívily slavné molo a pak jen tak chillily na pláži, což milujeme. Lidi tam jen tak leželi, pili drinky, opalovali se, povídali si a celkově tam byla taková hrozně hezká atmosféra a my si říkaly, že pro takovýhle dny prostě stojí za to žít!


Další takovýhle výlet jsme zažily minulý víkend, kdy jsme jely do Londýna. V Londýně jsme sice často, ale už dlouho jsme tam nejely jen tak na výlet. Procházely jsme se městem, zavítaly jsme opět k Tower Bridge, kde to bylo boží a potom jsme jely do Shoreditch na jeden festival. Opět bylo dost hezký počasí, takže jsme si to užívaly, koupily si nějaký ten drink a byl to strašně dobrý den.


Nesmím zapomenout na koncert 1D, na kterým jsme s Markét byly. Koncert se konal ve Wembley Stadium, takže to bylo fakt hrozně obří. Velikost stadionu trošku kazila atmosféru, protože, i když jsme měly dost dobrý místa, tak jsme byly dost daleko od pódia a moc jsme je neviděly. V Berlíně jsme si jim připadaly takový bližší. Nicméně koncert to byl super, 1D nezklamaly! Totálně je milujeme a užily jsme si každou jejich písničku! Navíc jako předkapelu měli 5 Seconds of Summer, kteří byli taky moc dobří a já je teď nemůžu přestat poslouchat. Co se mi líbilo bylo, že říkali, jak ještě před rokem koukali ze svýho bytu na Wembley Stadium a říkali si, že by bylo super, kdyby byli jednou slavní a mohli zpívat na nějakým takovýhle místě. A ono se to vyplnilo!! Když si člověk jde za svým, tak se tam vždycky dostane prostě!:)


Byla jsem dokonce ještě na jednom koncertě - Miley Cyrus. Nejlepší bylo, že jsem nemusela platit lístky, protože jsem tam byla jako Léi doprovod. Na druhou stranu bych si to víc užila s Markét, tak mě mrzí, že jsme tam nemohly být spolu. Každopádně koncert byl moc dobrý, Miley byla hrozně naughty. Navíc jsme seděly dost blízko a hned od námi seděla Lily Allen s dalšíma celebritkama!


Ze všeho nejlepší na světě je, že jsme se s Markét obě dvě dostaly na školu do Edinburghu!! Budeme studovat na Napier Univerzitě obor Health Administration, který se týká různých organizacích ve zdravotnictví a obecně veřejného zdraví. Navíc budeme s Markét poprvé studovat společně, což bude nejlepší a ještě ke všemu už hledáme společný byt! Náš vlastní byt v Edinburghu!! Jak úžasný tohle je??? Já nás prostě miluju < 3


A teď už musím psát častěji prostě!!! :-D

pondělí 13. ledna 2014

First Party in London!

Byly jsme s Markét na párty v Londýně.

Říkaly jsme si, že těch 14 dní v Čechách, kde jsme dělaly největší blbosti a chovaly se hrozně, nemůže nic trumfnout.

První víkend zpátky v Anglii a my trumfneme úplně všechno a navíc asi stoosmdesátpěttisíckrát ?!?!

My jsme fakt fakt fakt nejhorší a NECHCI už, aby to gradovalo, protože už sakra nemá kam!!

Myslím, že sobotní Londýnskou párty vystihuje sms od Nathana "Last night was fucking mental hahaha. We all are fucking animals! Xx" 

Víc už k tomu prostě ani říct nemůžu!


pátek 3. ledna 2014

#2013

Každý Silvestr jsme si s Marký říkaly, že prostě další rok bude konečně dobrý a bude NÁŠ. A letos se to poprvé opravdu splnilo. Když se ohlídnu zpátky, tak musím říct, že tohle byl asi zatím nejlepší rok!

--> Shrnující video z instagramu: MY YEAR 2013

Když to vezmu konkrétněji, tak první část roku byla můj poslední semestr na bakalářským studiu. Tenhle semestr byl pro mě ze všech nejlepší a to hlavně proto, že jsem ho trávila s Ondrou. Psali jsme si úplně každý den a skoro každý týden jsme něco podnikli - jezdili do kina, na bubble tea, jen tak se procházeli Prahou, jeli do zoo, šli na školní ples, měli úžasný filmový noci, kdy jsme jen koukali na filmy a jedli pizzu a bonbonky. V tuhle dobu jsem viděla fakt spoustu hodně dobrých filmů, který vybíral samozřejmě vždycky Óňa, protože on má v tomhle strašně dobrý vkus, hodně filmy vnímá do hloubky a mě to díky tomu neuvěřitelně bavilo, přestože jsem do nich , klasicky, neustále kecala. Šíleně mi tohle všechno chybí. Jako bonus jsem navíc díky tomu nebyla školou tak otrávená.


Na jaře jsme si taky s Markét splnily náš obrovský sen a jely do Berlína na koncert One Direction! Což bylo samozřejmě úplně nejlepší na světě! A navíc - letos na ně jdeme znova! Heeej. Myslím, že teď už nejsme tolik posedlé, jako jsme bývaly a dokonce už zvládáme poslouchat i jinou hudbu, což je dobře, protože to bylo malinko nezdravý. Přesto jsou pro nás ale pořád nejlepší na světě a milujeme je celým srdcem - NE ASI!!


Konec semestru jsem úspěšně zakončila státnicema. Upřímně to byly největší nervy na světě, protože jsem měla nejhorší vedoucí bakalářky ever a jednu chvíli (poslední 2 týdny před státnicema) jsem si myslela, že to fakt nedám. Vlastně to tak vypadalo do úplně poslední chvíle státnic. Naštěstí to ale nakonec dopadlo dobře a já si mohla konečně oddychnout!


Po státnicích jsme si s Markétkou užily úžasný prázdniny, o kterých jsme mimo jiné hledaly rodiny v Anglii, abychom tam mohly v září na rok odjet a splnit si tak další sen. Vrcholem prázdnin byl týden na Mallorce. Tenhle týden byl opravdu top a prožily jsme tam každý den vyloženě naplno! Každý den jsme spaly jen asi 4 hodiny, pořád jsme ale měly energii, abychom se bavily jak ve dne, tak v noci - a né málo!!


No a myslím, že poslední část roku 2013 snad ani nemusím komentovat. Splnily jsme si s Markétičkou největší sen. Od nějakých 16 -17 let, kdy jsme Anglii navštívily poprvé, jsme netoužily po ničem jiném, než tam žít. A my to vážně zvládly a teď tam opravdu žijeme! Nikdy jsem nebyla spokojenější a opravdu to tam miluju. Potvrdily jsme si, že je to místo, kam patříme a kde jsme šťastné. Blíž to asi nebudu rozepisovat, protože jsem si od začátku Anglie psala tenhle blog, takže podrobnější popis najdu v každém z předchozích příspěvků a jenom bych se opakovala.


Asi největší rána tohohle roku bylo to, že mi umřela Viktorka. Když jsem teď byla doma, tak jsem si to uvědomovala ještě víc, než když jsem byla v Anglii. O Vánoce jsme byli na psím hřbitově, kde je Viktorka pochovaná a když jsem viděla její fotky a 2 její oblíbený plyšáky, který ležely na jejím hrobečku, tak to bylo opravdu hrozný. Byla nejlepší pejsek na světě a bude mi vždycky chybět.

Ráda bych ještě teda podotkla, že jsme totálně posraly posledních 14 dní! A to tak, že asi dost, protože jsme se s Markét nechovaly úplně hezky tady v Čechách (nebudu rozepisovat, protože si to nechci pamatovat :-D). Myslím, že nás teď hodně lidí nemá rádo a všichni si rozhodně myslí, že jsme se v Anglii změnily. Asi jo, asi nás Anglie dost změnila a asi ne úplně k lepšímu. Tady se rozhodně nemůžeme chovat tak, jako v Anglii, protože je to prostě jiný. Nicméně my si tohle všechno dost uvědomily a rozhodly se polepšit a oddělit tyhle dva životy. Až se vrátíme za půl roku, tak to budeme opět my :)).

TAK AŤ TEN DALŠÍ ROK TAKY STOJÍ ZA TO!










pátek 27. prosince 2013

'Where are we going?'...'Somewhere we belong!'

Ve vážný hudbě si nějak extra nelibuji, přesto mě ale strašně baví, když mi děda hraje na piáno. Dědovi je 83 a hraje mi prostě pokaždé, když ho navštívím. Dokonce mě jeden čas na piáno i učil hrát, ale mně se nejvíc líbí jenom sedět a poslouchat, jak hraje on, protože hraje fakt dobře. Celkově mi hra na piáno přijde taková ušlechtilá a krásná. Třeba z týhle písničky prostě nemůžu.


Každopádně, co si budeme povídat, jsem tu nějaká nešťastná. Samozřejmě je úplně úžasný vidět znova rodinu a kamarády, ale zrovna třeba vztah s rodinou se prostě nemění, ať už jsem tady nebo v Anglii. Vzhledem k tomu, že si s nimi každý den skypuju, tak mi ani nepřijde, že bychom od sebe byli nějak extra daleko a popravdě si toho přes skype řekneme kolikrát víc, než když jsem tady. Když se teda soustředím jenom na sebe, neberu v potaz to, že jsem s rodinou, tak prostě nejsem šťastná. Už mám zase ten samý pocit, jako když jsem odjížděla. Já sem asi vážně nepatřím. 

V Anglii je prostě úplně jiný životní styl. Lidé se k sobě chovají jinak, nikdo tam extra nic neřeší, všichni mi přijdou takoví spokojenější. Upřímně si neumím představit, že bych se sem vrátila natrvalo. Nějak nemám za čím se vrátit, nebo proč se vrátit. Abych si dodělala školu, která mě nebaví, jenom proto, abych měla titul, který mi je k ničemu? V Anglii to mají s tituly a s vysokými školami obecně trošku jinak. Jak to tam není zrovna nejlevnější, tak prostě na školu jde jenom ten, který se o tom oboru chce něco dozvědět, protože ho baví a protože v něm chce jednou pracovat. Tady mi přijde, že jde na vysokou školu skoro každý, protože je to to nejjednodušší, co můžeš po střední udělat, nemusíš za to platit a navíc má titul strašně moc lidí, takže už se začíná brát jako taková samozřejmost při hledání práce. Naproti tomu v Anglii jde většina lidí po střední do práce, kde zjistí, co je baví a následně si potom dodělají nějaké kurzy, nebo vysokou školu v závislosti na oboru, ve kterým chtějí potom pracovat. Není to trošku rozumnější? 

Strašně se těším, až se příští rok s Markét přestěhujeme spolu, koupíme si Írika, najdeme si nějakou práci a každá si půjde studovat obor, který chceme a potřebujeme do našeho společného businessu, který máme vymyšlený.

Za týden zpátky do Anglie a Markétka asi do nový rodiny, takže už bude taky spokojenější - jupí :))...tuhle písničku prostě nepochopím, jak je dobrá!




pondělí 16. prosince 2013

English Courses

Dneska jsem byla na zápisu do anglických kurzů. Jsem z toho taková nadšená, protože z přijímacího testu vyšlo, že jsem v levelu 5, což znamená, že bych začala kurzy, které končí certifikátem CAE. To je hrozně super, protože přesně tenhle potřebuju na to, abych tady mohla začít od příštího roku studovat na univerzitě. Myslela jsem, že mě přijmou nejdříve do levelu 4, udělám si FCE a o prázdninách bych si udělala pak CAE dodatečně. Jediný, co je pěkně blbý je, že jsou kurzy plný, takže musím čekat na čekací listině. Snad se po novým roce uvolní nějaký místa! :)

Potěšilo mě, že když jsem pak u pohovoru říkala, že tu chci studovat na univerzitě, ale že uvidím, že nejdřív musím zlepšit angličtinu samozřejmě, tak mi bylo řečeno, že se nemusím bát, že moje angličtina už je teď na dobrý úrovni pro studium. Oni jsou ti angličani totiž taky dost tolerantní s angličitnou mi příjde, protože mi Zannah říkala, že u nich v British Airways pracuje slečna, co má mnohem horší angličtinu než já. V British Airways?! Angličtina prostě nemusí být perfektní na to, aby vám angličané rozuměli.

Ježiš a proč bys jako měla brát kameru?

Neuvěřitelný, jak se chováme, když jsme s Markét spolu. Já když jí mám po svým boku, tak jsem mnohem mnohem sebejistější, mnohem upovídanější, nic neřeším, žádný starosti, ze všeho si děláme srandu, i když jsme totálně nemocný, unavený, nebo ztracený, tak se prostě smějeme. Zase jsem si to tenhle týden uvědomila. 

Nejlepší byl náš sobotní rozhovor:
M:     Příště musíš vzít kameru btw!
A:      Ježiš Markét já nebudu brát kameru!
M:     Ježiš proč bys nemohla vzít kameru, když sis jí kupovala?
A:      A proč bych jako brala kameru?
M:     No abysme mohly jít po městě a natáčet, ne?
A:      Jo ty myslíš přes den? No tak to jooo, já myslela, že myslíš jako na párty
M:     JEŽIŠ PROČ BYS JAKO BRALA NA PÁRTY KAMERU?!!

LOL :-D

V sobotu mě mimochodem zachránila (podruhé v životě) z mojí opilosti. Nevím, co se stalo, nějak mi zase nesedl alkohol a působil na mě mnohem mnohem víc, než na jindy. Nějak jsem si připadala jako na Strahově, takže jsme s Markét usoudily, že mi Andy Fucking Lee hodil něco do pití. :-D. 

Večer začal opět ve Spoons, kde jsme potkaly nejdřív Oskara, který bude jednou slavný, takže jsme teď noví BF. Akorát si nás nepřidal zatim na FB (co dělá?!! :-D..asi nás nemůže najít..). Potom jsme narazily na Macklemora, kterého Markét chtěla už asi 3 týdny, a jeho kamaráda Andy Fucking Leea. Andy Fucking Lee nás miluje už asi 3 týdny by the way, ale my jeho moc né. Minule nám dokonce dal jeho číslo, ale my jsme mu nějak zapomněly napsat (omylem! :-D). Bohužel se tentokrát ode mě prozvonil, takže už má moje číslo. Každopádně Markét se prostě nutně potřebovala tenhle večer líbat s Macklemorem, takže jsme tam s touhle debilní partou zůstaly celý večer. Ze Spoons jsme se přesouvali do Casina, kam nás ale security nepustili, že jsme prý moc opilé? SENKS?! To jsme vůbec nepochopili, protože jsme šli já, Markét, Macklemore a Andy Fucking Lee a je dva pustili a nás dvě ne? A to jsme vůbec nemluvily, nic nedělaly, tak nevim z čeho jako mohli usoudit, že jsme opilé? No šli jsme teda do Legion, kam nás pustili už v pohodě. V Legionu se Markét KONEČNĚ líbala s Macklemorem, jenomže to znamenalo, že já tam byla s Andy Fucking Leeem. Načež mi určitě hodil něco do pití, protože najednou BUM a já nevěděla o světě!:-D Senks podruhé. Šla jsem teda ven a čekala venku na autobusový zastávce, kde mě pak našla Markét a odvezla taxikem domu. No konec jako. Andy Fucking Lee mi navíc stále píše. Senks potřetí. Senks Markét, že jsem tam s nim musela být, protože mě tim pádem bude chtít příští týden, zatímco ty s Macklemorem už jste over. A jste over správně! :-D