Happy Birthday to me!

První narozeniny, které jsem trávila mimo domov. Myslela jsem si, že moje narozeniny budou vypadat nějak takhle:

..ale opak byl pravdou!:-D Dokonce musím říct, že jsem z toho byla nakonec dost nervózní, protože, jak jsem zjistila, angličani narozeniny hrozně moc prožívají. Jakože holčičky odpočítávaly dny mých narozenin už asi 2 týdny a od Zannah jsem měla zakázáno cokoliv o narozeniny dělat, protože je to prý MŮJ den. A protože úplně nemusím být středem pozornosti, tak jsem z toho byla dost nesvá.

Každé ráno budím Amélii, jdeme se nasnídat, oblíknout, připravit a jdeme společně do školy. Takže jsem jako obvykle v 8 nešťastná, že musím vstávat, protože to nedávám takhle brzo každý den, šla vzbudit Amélii. Nestačila jsem ani dopovědět "wake up Amsý" a už ve školní uniformě vyskočila zpod peřiny a začala zpívat Happy Birthday. Dole navíc byla na stole už připravená snídaně a moje boty, kabát a klíče připraveny u dveří, abych náhodou nemusela do chodbičky pro ně. No hrozně milý. 

Odpoledne jsem si vyslechla znova Happy Birthday, tentokrát v podání Léi, která mi potom ještě zahrála několik skladeb na piáno, které si pro mě připravila. Léa si navíc přivedla nějakou kamarádku, aby s námi prý mohla moje narozeniny oslavit. Když se pak z práce vrátili Jim a Zannah už od dveří zpívali (opět!) Happy Birthday a já si musela sednout do obýváku s tím, že jdou pro dárky. Vůbec jsem nečekala, že dostanu nějaký dárky, natož takovýhle. Dostala jsem voňavku, která voní fakt úžasně, dětský make up One Direction, což bylo dost legrační a zároveň trefný, nejvíc milé přání a od Amélie obrázek a vymyšlený narozeninový příběh o 3 koťátkách. Úplně mě to dostalo a samozřejmě jsem nevěděla, co mám říct, kor když na mě všichni koukali, takže ze mě vypadlo jenom ubohý "thank you, it's so lovely". No trapas. 

Po otevírání dárků jsme s holkami měly malou párty, hrály jsme nějaký anglický hry a popíjely colu (já pak víno:-D ). Následovala večeře, při který jsem samozřejmě musela sedět v čele a jejíž vrcholem bylo to, že se zhaslo, všichni odběhli a za chvilku se vrátili s dortem na kterém byly svíčky ve tvaru A a opět mi bylo zpíváno Happy Birthday. Po dlouhé době jsem sfoukávala svíčky a něco si přála....Hrozně moc mi touhle celodenní oslavou udělali radost, bylo to strašně milý a já se cítila výjimečně. 

Dnešní ráno už tak pohádkový nebylo!! Otevřu oči a na okně kočka!! Cizí kočka! V prvním patře! Nemám ráda cizí kočky, protože se jich bojím, když je neznám...jsou takový podlý. Takže jsem se hrozně lekla a vykřikla. Tím pádem se lekla kočka a vypadla zpátky z okna ven, jenomže s sebou vzala mojí novou voňavku a přání, které jsem měla na parapetu. Oboje dopadlo na takovou stříšku, kterou mám pod oknem (je to střecha nad vchodovými dveřmi) a na kterou z okna nedosáhnu. Takže jsem absolutně nevěděla, co dělat. Navíc ještě bylo mokro a moje přáníčko se postupně namáčelo. No vyndala jsem tyč ze skříně, tu na které jsou pověšené ramínka, a snažila se oboje shodit dolu. U přání se mi to povedlo, ale u voňavky jsem se začala bát, že by se při pádu rozbila, přestože byla ještě v krabičce. Řekla jsem teda Amélii, aby mi tu voňavku ze stříšky shodila, že jí budu dole chytat (venku, v pyžamu!). Jenomže tyčka se rozpůlila, jedna půlka zůstala Amélii v ruce a druhá ležela na stříšce vedle voňavky! Vykašlala jsem se na to, vzala tyč z další skříně a naštvaná jsem strčila jak do tyčky, tak do voňavky. Naštěstí oboje dopadlo na trávník ( těsně!) a nic se nerozbilo. Každopádně nejhorší ráno ever, na všechno jsem nadávala a řikala I hate tohle, I hate tamto, až se mi Amsy smála. Aneb vítej 23.roku mého života....